• Kriminalitu zastavit nedokážeme.


  • Pomáhat jejím obětem však umíme,

  • již 33 let!

Omezování osobní svobody

§ 171 tr. zákoník
Omezování osobní svobody


(1) Kdo jinému bez oprávnění brání užívat osobní svobody, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

(2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 v úmyslu usnadnit jiný trestný čin.

(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,

b) spáchá-li takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání, nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,

c) způsobí-li takovým činem fyzické nebo psychické útrapy,

d) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví, nebo

e) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.

(4) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,

a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt, nebo

b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.


Jedná se o podpůrné ustanovení k ústavou zaručenému právu člověka na svobodu volného pohybu. Právo na omezení svobody pohybu musí vycházet ze zákonného zmocnění (například od řízení dopravy až po výkon trestu odnětí svobody). Trestné je i omezování osobní svobody nad rámec zákonného zmocnění. Bráněním v užívání osobní svobody se rozumí takový zásah do osobní svobody, jímž se znemožňuje volný pohyb člověka, a to i jen na krátkou dobu, je-li omezení nesnadno překonatelné. Patří sem například uzamčení v místnosti, spoutání, zbavení osoby tělesně postižené pomůcek (berlí), bez níž není schopna se sama pohybovat, svíráním v náručí, držení rukou a podobně.

O tento trestný čin se může jednat i ve vztahu k dítěti, pokud způsob a doba omezení osobní svobody hrubě překročí obecně uznávaná pravidla výchovy.

Důležité je speciální ustanovení, kdy cílem omezování osobní svobody jiného je usnadnit provedení jiného trestného činu, přičemž nezáleží na tom, zda byl tento trestný čin skutečně spáchán. Postačuje že k tomu jednání pachatele směřovalo.

V případě, že se jedná mezi pachatelem a poškozeným o osoby blízké, je k zahájení trestního stíhání nebo v jeho pokračování ve vztahu k odstavcům 1 nebo 2 § 171 nutný souhlas poškozeného.

Namístě je připomenout související trestný čin Zbavení osobní svobody, který se liší především dobou, po kterou trvá omezení svobody pohybu poškozeného. Příkladem je uvěznění oběti únosu (§ 170 TZ).

Okolnosti související s podáním trestního oznámení - doporučení

Trestní oznámení může být podáno jak osobou fyzickou, tak i osobou právnickou, zastoupenou statutárním vedoucím organizace, například ředitelem věznice.

V případě tohoto trestné činu je možno trestní oznámení podat jak útvaru služby pořádkové (uniformované) policie, tak služby kriminální policie a vyšetřování.

Pokud přichází v úvahu utajení podoby a totožnosti oznamovatele - svědka, podle § 55 odstavec 2 tr. řádu, pak je nezbytné aby to oznamovatel navrhl v okamžiku prvního kontaktu s policejním orgánem. Na utajení nemá svědek právní nárok. O utajení svědka rozhodne v prvním stupni policejní orgán a po případném přezkoumání ve druhém stupni definitivně rozhodne státní zástupce.

Podávat trestní oznámení přímo na státním zastupitelství je odůvodněno v případě nutnosti, aby byla věc státním zástupcem dozorována již od okamžiku, kdy vyšla najevo. Státní zastupitelství věc se závaznými pokyny postoupí příslušnému policejnímu orgánu a postup policejního orgánu přezkoumává.

Pokud o to oznamovatel trestného činu výslovně požádá a je to zaznamenáno do protokolu o trestním oznámení, musí být podle § 158 odst. 2 tr. řádu do jednoho měsíce od podání oznámení vyrozumět o učiněných opatřeních.

Procesní postavení poškozeného a škodní řízení

Ten kdo byl trestným činem poškozen na svých právech (majetkových, morálních a jiných), nebo na jehož úkor se pachatel bezdůvodně obohatil, stává se podle českého trestního práva jednak stranou v trestním řízení s právy vymezenými ustanoveními § 43 až § 51a trestního řádu a současně se může za vymezených podmínek na pachateli domáhat náhrady škody nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení ve škodním (adhezním) řízení.

Co se týká práv v trestním řízení, poškozený má právo nahlížet do spisu a činit návrhy na doplnění dokazování, může se zúčastnit hlavního líčení, sjednávání dohody o vině a trestu a veřejného zasedání, ve kterém se jedná o odvolání nebo o schválení dohody o vině a trestu a před skončením trestního řízení se k věci vyjádřit. Poškozený musí být o svých právech poučen orgánem činným v trestním řízení již v průběhu prvního procesního úkonu.

Pokud je poškozený v trestní věci současně svědkem, může policejní orgán v přípravném řízení odmítnout jeho žádost o nahlédnutí do spisu. Poškozený se v takovém případě může domáhat toho, aby státní zástupce postup policejního orgánu přezkoumal. Pokud policejní orgán stanovil termín prostudování spisu obviněným, pak také poškozený má právo nahlédnout do spisu a nemůže mu být odmítnuto.

Aby soud v rozsudku ve škodním (adhezním) řízení rozhodl o tom, že odsouzený je povinen nahradit poškozenému újmu kterou mu způsobil, musí být splněny především následující podmínky

  • poškozený nebo jeho zmocněnec podá návrh z vlastní iniciativy, a to nejpozději do zahájení dokazování v hlavním líčení nebo při prvním jednání o dohodě o vině a trestu,
  • důkazy pro jednání soudu opatřuje a předkládá poškozený,
  • musí se jednat o přímou škodu v příčinné souvislosti s jednáním konkrétního pachatele (zásadně fyzické osoby) (například nelze, na rozdíl od občansko- právního řízení, nárokovat ušlý zisk),
  • musí se jednat o materiální škodu na majetku nebo zdraví a musí být vyčíslena v penězích tuzemské měny (například nelze, na rozdíl od občanskoprávního řízení, nárokovat peněžitou náhradu za poškození občanské pověsti) nebo nemajetkovou újmu nebo o bezdůvodné obohacení, kterým se pachatel na úkor poškozeného obohatil.

V případě trestného činu Omezování osobní svobody připadá škodní řízení v úvahu především v případech způsobení těžké újmy na zdraví, případně jiného zvlášť závažného následku.

Představenstvo z.s. Bílý kruh bezpečí uděluje souhlas k užití a šíření materiálů umístěných na této stránce ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona, za podmínek, že kopie budou využívány pouze k nekomerčním informačním účelům, dílo nebude nijak upravováno ani měněno, grafické prvky tvořící součást díla (grafy a tabulky) nebudou rozmnožovány a šířeny odděleně od souvisejícího textu a naopak. Na každé takto pořízené kopii tohoto díla bude viditelně uveden text: "Copyright Bílý kruh bezpečí, z.s."

Schváleno představenstvem Bílého kruhu bezpečí, z.s. dne 21.4.2009