Z tisku - napsali o DONA lince

Potřebu odloučení a vzdálení se od násilných partnerů nejčastěji zmiňují oběti domácího násilí, které volají o pomoc na krizovou linku DONA. Možnou odluku od agresorů vidí zatím jako největší problém. Dosud musejí týrané osoby před psychickými a fyzickými útoky obvykle utéct z domova. Od příštího roku bude moci policie na deset dnů vykázat z bytu násilníky. Zákon, který to umožní, podepsal prezident Václav Klaus.

Podpis zákona uvítaly organizace Aliance proti domácímu násilí a Bílý kruh bezpečí, které jeho vznik iniciovaly. Důležitou devizou normy podle nich je skutečnost, že propojuje postupy policie, justice a sociálních služeb a dává jim i větší pravomoci. Podle šetření z roku 2001 se násilí vyskytuje v 16 procentech domácností.

Krizová DONA linka přijala na svém čísle 251 51 13 13 od září 2001, kdy vznikla, 15.119 hovorů. Zhruba dvě třetiny z nich se týkaly domácího násilí. Z telefonátů vyplynulo, že obětí se staly v 94 procentech případů ženy. Děti násilí přihlížely v 70 procentech útoků, jejich terčem byly ve 12 procentech případů.

Jako největší problém řeší oběti s odborníky možnost odluky od násilných partnerů. Podle pracovníků DONA linky je tíží hlavně nemožnost výměny bytu, složitost rozdělení společného majetku a úpravy vztahu k dětem. Nejvíce hledají ohrožené osoby pomoc v pondělí, úterý a ve středu. Nejčastěji volají v pracovní době, a to hlavně v polední přestávce mezi 12:00 a 13:00. Z domova telefonují na linku mnohem méně. Obávají se totiž toho, že by je partner za to ještě víc týral, dodali pracovníci linky. Podle nich se lidé snaží začátkem týdne vypořádat se situacemi, které se vyhrotily o víkendu. Tehdy partneři spolu tráví víc času a agresoři najdou snáz záminku k útoku.

Nejčastěji se psychické a fyzické útoky vyskytovaly mezi manželi, vyplynulo to ze tří pětin volání. Každý desátý hovor se týkal násilí mezi druhem a družkou. Devět procent volajících se zmiňovalo o týrání dětí rodiči. V sedmi procentech případů šlo o násilí mezi bývalými manželi. Děti se násilně chovaly k rodičům ve čtyřech procentech případů. Ostatní útoky se odehrály mezi sourozenci, partnery či prarodiči.

V českých rodinách se objevuje nejčastěji společně psychické i fyzické násilí. Potvrdilo to 63 procent hovorů. Necelá čtvrtina volajících se zmiňovala jen o psychickém násilí, desetina pak jen o fyzickém. Další procento tělesných útoků mělo sexuální podtext. Nejčastěji byly oběti vystaveny fackování, bití předměty či kopání. Velmi často se objevovaly výhrůžky. Obvyklé bylo ponižování a vydírání. Výjimkou nebylo omezování osobní svobody.

Zhruba 70 procent obětí mělo středoškolské vzdělání, pětina vysokoškolské. Pouze základní školu ukončila jen každá dvanáctá ohrožená osoba. Středoškolské vzdělání bylo nejčastější i u násilníků a násilnic, měly ho dvě třetiny lidí. Necelá čtvrtina ukončila vysokou školu, desetina pak jen základní.

Přes dvě pětiny volajících se na linku obrátily v době, kdy násilí trvalo mezi půl rokem a třemi lety. Čtvrtina hovorů se týkala útoků, které se objevovaly víc než čtyři roky a trvaly až devět let. Desetina telefonátů připadla na násilí delší než deset let, téměř stejný počet případů se vlekl přes 15 let. Jen desetina lidí se rozhodla svou situaci řešit hned v prvním půlroce útoků.

Autor: ČTK