Třetina klientů poraden Bílého kruhu bezpečí trestný čin neoznámila Policii ČR

Třetina klientů poraden Bílého kruhu bezpečí trestný čin neoznámila Policii ČR

Tisková zpráva Bílého kruhu bezpečí

Třetina klientů poraden Bílého kruhu bezpečí trestný čin neoznámila Policii ČR

Bezplatná evropská Linka pomoci obětem přijala už více než 2 500 hovorů

Praha, říjen 2015 – Bílý kruh bezpečí (BKB), organizaci pomáhající obětem trestných činů, kontaktují každoročně tisíce lidí. Pražskou poradnu BKB v roce 2014 kontaktovalo 676 lidí, pomoc zde hledají většinou obyvatelé Prahy a Středočeského kraje. Nejčastěji jde o ženy. Klienti se na BKB obracejí nejvíce s problémem domácího násilí nebo ublížení na zdraví. Třetina klientů v momentě kontaktu s Bílým kruhem bezpečí trestný čin neoznámila Policii ČR. Právě policisté jsou ale těmi, od kterých se o službách Bílého kruhu bezpečí dozvídá více než čtvrtina jeho klientů. Oběti se mohou obracet také na bezplatnou evropskou Linku pomoci obětem 116 006, která od zahájení svého provozu v prvních měsících letošního roku přijala už více než 2 500 volání.

Bílý kruh bezpečí pomáhá v celé ČR

Bílý kruh bezpečí (BKB) poskytuje odbornou, bezplatnou, diskrétní pomoc obětem trestných činů a násilí včetně domácího nejen na Lince pomoci obětem, ale také ve svých devíti poradnách (Praha, Brno, Ostrava, Liberec, České Budějovice, Plzeň, Jihlava, Olomouc, Pardubice).  V loňském roce eviduje Bílý kruh 3128 osobních kontaktů v poradnách a 10 171 telefonátů na své linky pomoci, od ledna do srpna letošního roku na jeho celostátních linkách přibylo dalších 4 375 hovorů. Poradna na pražském Smíchově, kterou vyhledávají obyvatelé hlavního města a středních Čech, evidovala vloni 1491 kontaktů.

Pomoc hledají většinou ženy

Většinu klientů poraden BKB tvoří ženy (79 % v celé ČR, 85 % v Praze a Středočeském kraji), ty také častěji volají na linky pomoci provozované touto organizací (78 %). „Vyhledat pomoc je projevem silné oběti a snahy odpoutat se od pachatele a činu. V tomto směru jsou ženy i výchovou vedeny k tomu, že vyhledat pomoc není projev slabosti“, komentuje statistiku prezidentka Bílého kruhu bezpečí Petra Vitoušová. Nejvíce lidí (66 % v celé ČR, 60 % v Praze a Středočeském kraji) přichází žádat o pomoc v roli přímé oběti nebo jako pozůstalí, v 15 %  (18 % Praha a SČ kraj) poradny navštíví příbuzní obětí. Radu zde hledají také známí obětí, svědci trestných činů nebo pomáhající odborníci.

Na poradny BKB se obracejí oběti domácího násilí, stalkingu i pozůstalí po obětech vražd

Nejčastěji se lidé na poradny BKB obracejí kvůli trestnému činu týrání osoby žijící ve společném obydlí, tedy domácímu násilí (22 % v celé ČR, 24 % v Praze a SČ kraji) a ublížení na zdraví (19 % v celé ČR a pražské poradně BKB), téměř 11 % klientů řeší problém trestného činu nebezpečné pronásledování neboli stalkingu. Zhruba desetina příchozích je obětí znásilnění, téměř v 7 % (v Praze a SČ kraji v 9 %) pomáhá Bílý kruh bezpečí v poradnách pozůstalým po obětech trestného činu vraždy. „V případech závažného násilí věnujeme klientům především prostor pro bezpečné sdílení a ventilaci emocí, teprve poté se zaměříme na praktické záležitosti. Vždy se jedná o individuální pomoc tzv. „šitou na míru“ konkrétnímu člověku,“ říká Petra Vitoušová.

Třetina klientů trestný čin neoznámila

Podle statistik Bílého kruhu bezpečí v momentě prvního kontaktu s BKB více než třetina těch klientů, kteří jsou obětí některého z trestných činů, tento ještě neoznámila nebo je rozhodnuta neoznámit Policii ČR. Patří sem především trestné činy znásilnění, vydírání a týrání blízké osoby žijící ve společném obydlí.  O tom svědčí i výše uvedená tabulka. „Obecně je známo, že se oběti bojí pachatele, mají strach z ostudy, tak zvané sociální stigmatizace, a nevěří, že se institucionálně podaří jejich problém vyřešit a přitom je ochránit. Velkou roli v neoznamování hraje i předchozí špatná zkušenost při komunikaci se státními institucemi,“ říká Petra Vitoušová.

Čtvrtina klientů se o BKB dozvídá od Policie ČR

Nejčastějším zdrojem informací o službách Bílého kruhu bezpečí je internet (31 %), více než čtvrtina klientů (28 %) získá informace a kontakty od Policie ČR. Dlouhodobé statistiky Bílého kruhu bezpečí nabízejí zajímavé srovnání. Zatímco v roce 2001 byla hlavním zdrojem informací média (44 %), internet lidé neuváděli vůbec a kontakt od Policie ČR získalo pouhé  1 % klientů. Před čtrnácti lety Bílý kruh bezpečí zahájil stále trvající intenzivní osvětu v oblasti problematiky obětí trestných činů směrem k pomáhajícím profesionálům, tedy policistům, lékařům, sociálním pracovníkům a podobně. V roce 2007 se díky tomu srovnává poměr informací ze strany médií (21 %) a Policie ČR (20 %), postupně nabývá na významu internet a narůstá počet informovaných občanů od policistů až na loňských již zmíněných 28 %.

Evropská Linka pomoci obětem 116 006 přijala už více než 2 500 hovorů

V prvních měsících letošního roku zahájil Bílý kruh bezpečí provoz bezplatné evropské Linky pomoci obětem 116 006. Vznik linky podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. Česká republika je teprve sedmým státem, kde tato evropská linka existuje (Rakousko, Německo, Dánsko, Nizozemí, Chorvatsko, Irsko, Česká republika). Bezplatnou Linku je možné kontaktovat i ze zahraničí s předvolbou  +420.

Linka pomoci obětem přijala do srpna 2015 již 2612 hovorů, nejvyšší počet hovorů zatím zaznamenala v březnu (447) a následně v srpnu (404), což odpovídá vrcholům informační kampaně Bílého kruhu bezpečí upozorňující na její existenci. Stejně jako v poradnách BKB,  i na Lince konzultanti přijímají častěji hovory od žen (78 %). „Nejčastěji se lidé na Linku obracejí s dost závažnými problémy, kdy po privátní linii vyzkoušeli řadu opatření, ale nic tzv. nefunguje. Jsou to především smutné případy dlouhodobého domácího násilí, kdy je oběť naprosto zdecimovaná a ani s viditelnými následky zranění nechce ze strachu proti násilné osobě konat. Hned poté jsou to častá volání o pomoc od obětí stalkingu,“ říká Petra Vitoušová. Konzultanti volající vyslechnou, poskytnou jim podporu a potřebné rady a informace, jak mohou svůj problém řešit. Dále předají kontakty do poraden Bílého kruhu bezpečí nebo na jiné instituce. Pracoviště kontaktního centra také odbavuje hovory z DONA linky, která se postupně stane nedílnou součástí Linky 116 006. Od začátku letošního roku do srpna již konzultanti na obou linkách dohromady přijali 4 375 hovorů.

Pro více informací kontaktujte:

Markéta Hlavicová
tel. 603 28 36 26
e-mail marketa.hlavicova@yaro.cz