První zásadní dilema, které oběti řeší bezprostředně po spáchání trestného činu, spočívá v rozhodování: oznámit nebo neoznámit trestný čin. Zhruba polovina obětí v Evropské unii (Schneider 2005) rezignuje na oznámení a tím i na dopadení a potrestání pachatele. Podstatou této nechuti oznamovat trestné činy je z pohledu oběti obava ze ztráty kontroly nad dalšími procesy. Oběti se bojí "druhé" ztráty kontroly nad svým životem.
Následující informace o trestných činech a trestním řízení sledují jeden cíl: posílit kompetence obětí kriminality v trestním řízení a při prvním kontaktu s policií.
Být obětí kriminality není lehké, Bílý kruh bezpečí je připraven vám pomoci a podpořit vás v nelehké roli poškozeného a svědka. Stejně tak je připraven vám pomoci i v případech, kdy se trestný čin rozhodnete neoznámit.
Ročně eviduje Bílý kruh bezpečí téměř 10 000 kontaktů.
Tvorbu těchto stránek v letech 2010 - 2011 finančně podporuje svým grantem Nadace Hugo Grotius.