Policista v kontaktu s obětí TČ

Pro jednání policisty s obětí trestného činu je důležité znát, co oběť po činu prožívá, co cítí. Emocionální rány zahrnují zejména strach z pachatele, nedůvěru, nejistotu, nemožnost soustředit se, rozpomenout se na některé detaily činu, ale také vztek, podrážděnost a lítost. Policista by měl respektovat pocity oběti a v žádném případě by je neměl zlehčovat či zesměšňovat.

• Do 36 hodin po činu oběť může být v šoku, prožívá akutní stresovou reakci.

Hlavní zásady pro jednání policistů s obětí:

Informace – poskytněte oběti informace o obvyklém postupu ve vyšetřování, co se bude dít nyní a co později, kde oběť získá další informace, říkejte jen pravdu. Informujte srozumitelně o právech v trestním řízení, zejména o institutu zmocněnce a o peněžité pomoci státu. Nezapomínejte na pozůstalé (děti) odkázané výživou na zemřelého. Nebývají účastníky trestního řízení a mají možnost získat peněžitou pomoc. Poskytněte oběti informace o místech psychologické pomoci a podpory.

Důvěra a porozumění – oběť si zaslouží váš respekt, trestný čin nespáchala. Dejte jí to najevo svým chováním, buďte trpěliví a ptejte se bezprostředně po činu, zda jí můžete pomoci („Jak se cítíte?“ „Jste v pořádku?“ „Chápu, že máte zlost.“ „Je to naprosto normální, že se tak cítíte.“ „Nemám někomu zavolat?“ „Nemám s vámi chvilku raději zůstat, vidím, že vám není dobře.“).

Bezpečí – oběť má bezprostředně po činu, ale i později velký strach. Pomozte jí obnovit narušený pocit bezpečí. Přemýšlejte, co můžete v konkrétní situaci udělat. Můžete říci „chci, abyste věděl/a, že vám už nic nehrozí“, „domluvím se sousedy, aby se na vás občas podívali“.

Empatie – zkuste se na moment vcítit do „kůže“ oběti, pomůže vám to zvolit nejlepší způsob jednání.

Otázky pokládejte tak, abyste oběť zbytečně netraumatizovali.
Mluvte stručně a jasně. Vždy se ujistěte, že vám oběť rozuměla. Tváří v tvář úřednímu vystupování se oběií stydí přiznat, že obsahu sdělení nerozumí (zejména starší lidé, mladiství a ženy).
Začněte vstřícně: „Chci, abyste rozuměl/a tomu, co budeme dělat.“ „Jestli dovolíte, teď bych chtěl hovořit o tom, co se stalo. Potřebuji další informace..“

Dopad trestného činu na oběť závisí na třech faktorech:

1. Previktimní osobnost pachatele (jaký byl člověk před trestným činem).
2. Okolnosti trestného činu (míra násilí, stupeň ponížení, hodnocení vlastního chování, chování jiných osob na místě činu).
3. Reakce okolí (rodiny, přátel, policistů, personálu nemocnice, soudních znalců, soudce a dalších).

Práva obětí:

• právo na informace, právo na aktivní účast v trestním řízení, právo na náhradu škody, právo na zmocněnce, právo na právní pomoc, právo na ochranu a bezpečí

BÍLÝ KRUH BEZPEČÍ centrála: 257 317 110 NONSTOP
(pomoc obětem trestných činů)


LINKA POMOCI obětem kriminality a domácího násilí: 116 006 NONSTOP
(bezplatná)


CENTRUM KRIZOVÉ INTERVENCE - linka důvěry: 284 016 666 NONSTOP
LINKA DŮVĚRY Praha: 222 580 697 NONSTOP
SENIOR TELEFON: 800 157 157 NONSTOP
ROSA: 241 432 466, 602 246 102
(centrum pro týrané a osamělé ženy) 


LINKA DŮVĚRY ÚSTÍ NAD LABEM 475 603 390 (nonstop)