Trestní řád od 1.4.2009 posiluje ochranu obětí trestných činů

V poslední době se práva obětí trestných činů dostávají do popředí vnitrostátního i mezinárodního zájmu ve smyslu práva oběti trestného činu na informace a na dostatečnou ochranu.

O uvedeném svědčí např. závěry tzv. Bangkokské deklarace přijaté na XI. kongresu Organizace spojených národů o prevenci kriminality a trestní justici, podle kterých je mimo jiné zapotřebí věnovat zvláštní pozornost ochraně svědků a obětí, nebo rámcové rozhodnutí Rady ze dne 15. března 2001 o postavení obětí v trestním řízení, které požaduje zajištění dostatečné ochrany obětí trestných činů a jejich soukromí.

V souladu s tímto trendem vyvstala potřeba více chránit osobnost a soukromí oběti trestného činu, jíž je zapotřebí zvlášť chránit vzhledem k jejímu věku nebo povaze spáchaného činu a která je mnohdy sekundárně viktimizována nešetrným způsobem medializace případu, kdy jsou uváděny detailní informace týkající se osoby oběti, její rodiny a soukromí. Oběť trestného činu se tak musí vyrovnávat nejen s následky trestného činu, ale i s nepříznivými dopady zvýšeného zájmu veřejnosti o „její kauzu“, přičemž může dojít k dalšímu poškozování oběti. Na tuto nepříznivou situaci reaguje novela trestního řádu. S ohledem na ústavní zásadu svobody projevu a ústavně zaručeného práva na informace je okruh takto zvýšeně chráněných obětí omezen na oběti mladší 18 let a oběti trestných činů zasahujících do jejich osobnostní integrity nebo výlučně do jejich osobních práv.
Naopak není důvodem poskytovat takovouto přísnou ochranu právnickým osobám, neboť vzhledem k odlišnému charakteru právnické osoby nejsou dány důvody pro stejně přísnou ochranu jako u fyzické osoby, vůči níž má zveřejnění údajů o činu na ní spáchaném dopady na její osobnost a psychiku. Stejně tak není shledán důvod pro ochranu zletilých obětí trestných činů nesměřujících primárně vůči jejich osobě, ale např. do majetkové sféry.

Porušení zákazu zveřejnění vyobrazení nebo jiných údajů o uvedeném poškozeném se navrhuje postihovat podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož bude možné takové porušení sankcionovat pokutou až do výše 1 milionu Kč (podle okolností, závažnosti porušení tohoto zákazu a z hlediska způsobené újmy).
Podle tohoto zákona tak budou moci být postiženy fyzické a právnické osoby, které poruší zákaz zveřejnění údajů o poškozeném, zejména vydavatelé periodického tisku a provozovatele rozhlasového a televizního vysílání, kteří v dané oblasti podnikají, neboť zveřejnění informací o poškozeném těmito veřejnými sdělovacími prostředky má vzhledem ke své účinnosti obzvlášť škodlivé dopady pro osobnost poškozeného, přičemž tento způsob zveřejnění informací o poškozeném je v praxi nejčastější.

Novela zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (část týkající se ochrany poškozených):

“Poskytování informací o trestním řízení a osobách majících na něm účast

§ 8a
1. Při poskytování informací o své činnosti veřejnosti orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby neohrozily objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností, a aby neporušily zásadu, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen (§ 2 odst. 2). V přípravném řízení nesmějí zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, nezúčastněné osoby a svědka; takové informace mohou v nezbytné, rozsahu zveřejnit pouze pro účely pátrání po osobách nebo pro dosažení účelu trestního řízení. informují o trestním řízení veřejnost poskytováním informací sdělovacím prostředkům.
2. Při poskytování informací podle odstavce 1 orgány činné v trestním řízení zvlášť dbají na ochranu soukromí a osobních údajů osob mladších 18 let.
3. Orgány činné v trestním řízení informují o své činnosti veřejnost poskytováním informací podle odstavce 1 veřejným sdělovacím prostředkům; poskytnutí informací odepřou z důvodů ochrany zájmů uvedených v odstavcích 1 a 2. Vyhradí-li si v přípravném řízení státní zástupce právo poskytnout informace o určité trestní věci, může je policejní orgán poskytnout jen s jeho předchozím souhlasem.“.

1. Za § 8a se vkládá nový § 8b, který zní:

“§ 8b
1. Osoby, kterým byly orgány činnými v trestním řízení poskytnuty informace o osobách uvedených v § 8a odst. 1 pro účely trestního řízení nebo k výkonu práv nebo plnění povinností stanovených právním předpisem, je nesmějí nikomu dále poskytnout, pokud jejich poskytnutí není nutné k uvedeným účelům. O tom musí být tyto osoby poučeny.
2. Nikdo nesmí v souvislosti s trestným činem spáchaným na poškozeném jakýmkoli způsobem zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti poškozeného, který je osobou mladší 18 let, ani žádnou informaci, nebo vůči němuž byl spáchán trestný čin kuplířství nebo šíření pornografie nebo některý z trestných činů proti životu a zdraví, svobodě a lidské důstojnosti nebo proti rodině a mládeži.
3. Zveřejnění obrazových snímků, obrazových a zvukových záznamů nebo jiných informací o průběhu hlavního líčení nebo veřejného zasedání, které by umožnily zjištění totožnosti poškozeného uvedeného v odstavci 2, je zakázáno.
4. Pravomocný rozsudek nesmí být zveřejněn ve veřejných sdělovacích prostředcích s uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení a bydliště poškozeného uvedeného v odstavci 2. Předseda senátu může s přihlédnutím k osobě poškozeného a povaze a charakteru spáchaného trestného činu rozhodnout o dalších omezeních spojených se zveřejněním pravomocného odsuzujícího rozsudku za účelem přiměřené ochrany zájmů takového poškozeného.
5. Zákaz zveřejnění informací uvedený v odstavcích 2 až 4 neplatí,
a) umožňuje-li jejich zveřejnění tento zákon,
b) je-li jejich zveřejnění nezbytné pro účely pátrání po osobách nebo po dosažení účelu trestního řízení, nebo
c) dá-li k jejich zveřejnění poškozený předchozí písemný souhlas; je-li poškozený mladší 18 let nebo je zbaven způsobilosti k právním úkonům anebo je jeho způsobilost k právním úkonům omezena, musí dát takový souhlas také jeho zákonný zástupce.“