Pomoc obětem trestných činů v ČR

Kriminalitu zastavit nedokážeme.

Systém ochrany oznamovatele, svědka a poškozeného v trestním řízení

Ochrana občana nacházející ho se v trestním řízení v procesním postavení svědka, náleží mezi povinnosti státu, a to v souvislosti s povinností trestné činy a jejich pachatele zjišťovat a podle zákona spravedlivě trestat. je zřejmé, že stát obecně vzato nedisponuje a nikdy nebude disponovat takovými prostředky, aby mohl zajistit plnou ochranu všech oznamovatelů, svědků a obětí trestných činů (poškozených). jasně to vyplývá z pouhého porovnání početního stavu policistů v přímém výkonu služby s počtem odsouzených pachatelů trestných činů.

Protože policie není schopna zajistit plnou ochranu všech svědků v trestním řízení, řídí se především podle okolností, kterými jsou:

  • nebezpečnost trestného činu, jehož se obsah svědecké výpovědi týká; čím je trestný čin nebezpečnější, tím větší důraz je kladen na ochranu oznamovatele, svědka nebo poškozeného,
  • charakteristika (nebezpečnost) pachatele trestného činu, především zda se jedná o kriminálního recidivistu, příslušníka skupiny organizovaného zločinu a podobně,
  • zda okolnosti nasvědčují tomu, že oznamovateli, svědkovi, poškozenému, nebo osobě jim blízkým v souvislosti s podáním svědectví hrozí újma na životě, zdraví, nebo jiné závažné nebezpečí
  • podle předpokládané doby a způsobu zajištění ochrany svědka.

Absolutní právní nárok na ochranu oznamovatele, svědka a poškozeného v průběhu trestního řízení a po jeho skončení neexistuje. O druhu ochrany rozhodují příslušné orgány činné v trestním řízení. Na tomto úseku policejní činnosti existuji tři různé režimy. Prvním režimem je obecný postup Policie ČR při krátkodobé ochraně oznamovatele, svědka a poškozeného v trestním řízení; druhým je postup při ochraně svědků s utajenou podobou a totožností (anonymní svědek), a konečně třetím je postup podle speciálního zákona na ochranu svědků.

Obecný postup Policie ČR při k ochraně svědků a poškozených v trestním řízení

Základní krátkodobý způsob ochrany svědka je obecně upraven zákonem o Policii ČR (viz § 2 odst. 1 písm. a zákona číslo 283/1991 Sb.,o Policii ČR)uvádí, že „policie chrání bezpečnost osob a majetku“, a následně pak citovaný zákon v této souvislosti specifikuje jednotlivá práva a povinnosti policisty při výkonu služby. Žádné konkrétní ustanovení o ochraně svědků tento zákon však neobsahuje, a proto je z tohoto hlediska svědkovi možno doporučit následující postup, a to jak při výslechu policistou služby pořádkové policie, tak i policistou služby kriminální policie a vyšetřování.
 

  • Oběť trestného činu by měla dbát na to, aby do protokolu o její výpovědi v procesním postavení svědka bylo uvedeno, jaké konkrétní okolnosti nasvědčují tomu, že svědkovi nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví hrozí konkrétní újma, případně od které konkrétní osoby.
  • V případě, že se svědek cítí být ohrožen, měl by mít při sobě spisovou značku trestní věci a telefonické spojení na policistu, který je za vyřízení trestní věci odpovědný, aby se s ním mohl svědek v případě nebezpečí spojit, a předem si od tohoto policisty vyžádá konkrétní instrukce “ plánu bezpečného chování.
  • Pokud svědkovi hrozí akutní nebezpečí a spojení s odpovědným policistou není dosažitelné, ohrožená osoba musí ihned telefonovat na tísňovou linku POLICIE 158, přičemž mimo údajů požadovaných operačním důstojníkem a splnění jeho instrukcí uvede také spisovou značku trestní věci a telefonické spojení na policistu, který je za vyřízení trestní věci odpovědný, aby s ním mohl operační důstojník konzultovat další postup směřující k ochraně ohrožené osoby.
  • Svědek je oprávněn k tomu, aby do protokolu o jeho výpovědi byla uvedena jím zvolená doručovací adresa, a to namísto adresy kde se skutečně zdržuje. Na doručovací adresu je mu pak doručována pošta (například předvolánky, rozhodnutí). Je praktické, pokud svědek sdělí policejnímu orgánu číslo telefonní linky, která nebude uvedena v trestním spisu. Policejní orgán jí může použít právě pro případ, že se dozví o nebezpečí, které svědkovi hrozí.
  • Pokud orgán činný v trestním řízení zjistí, že svědkovi hrozí nebezpečí v souvislosti s pobytem obviněného nebo odsouzeného na svobodě, je povinen ho poučit o tom že má možnost žádat informace o tom, že obviněný byl propuštěn z vazby nebo z ní uprchl (žádá příslušné státní zastupitelství), nebo že odsouzený byl propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody nebo z něj uprchl (žádá příslušný soud) (viz § 44a trestního řádu).
  • Podle současné právní úpravy (viz § 104a odstavec 7 trestního řádu) lze konfrontaci mezi obviněným a svědkem provádět zásadně jen před soudem - před podáním obžaloby může policejní orgán konfrontaci provádět pouze ve zvláště odůvodněných případech (zejména v případech nebezpečí z prodlení).
  • Podle okolností uvedených policejním orgánem v trestním spisu a s přihlédnutím ke konkrétní situaci může být obviněný po dobu svědecké výpovědi před soudem vykázán z jednací síně (viz § 209 odstavec 1 trestního řádu) v případě toho, že svědkovi hrozí velmi vážné nebezpečí, které odůvodňuje utajení jeho podoby a totožnosti, je nutné aby to policejnímu orgánu oznámil okamžitě při prvním kontaktu a důvody tohoto nebezpečí pak musí být uvedeny již v prvním úředním záznamu nebo protokolu.

Postup Policie ČR při k ochraně svědků a poškozených v trestním řízení s utajením podoby a totožnosti

Pokud je policejnímu orgánu oznámeno, nebo je policejním orgánem zjištěno, že svědkovi nebo osobě jemu blízké hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí v souvislosti s podáním svědectví, policejní orgán ověří, zda toto nebezpečí reálně hrozí a zda ochranu svědka nelze zajistit jinak, a poté může přijmout opatření k utajení podoby a totožnosti svědka pro účely trestního řízení. Pokud je zvolen tento postup, je s veškerými písemnostmi vztahujícími se k podobě a totožnosti svědka nakládáno v režimu utajení na stupni VYHRAZENÉ. Veškeré písemnosti jsou proto uchovávány odděleně od trestního spisu. Soud svědka k podání výpovědi předvolává prostřednictvím příslušného policejního orgánu, který odpovídá za bezpečnost svědka, jehož je povinen předvést k jednání soudu tak, aby nedošlo k prozrazení jeho totožnosti a podoby, přičemž současně po celou dobu procesního úkonu odpovídá za bezpečnost svědka. Režim utajení je možno zrušit, Stane se tak zejména v případech, kdy svědek poruší příslušné instrukce orgánu činného v trestním řízení.

§ 55 odstavec 2

Nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědecké výpovědi zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv, a nelze-li ochranu svědka spolehlivě zajistit jiným způsobem, orgán činný v trestním řízení učiní opatření k utajení totožnost i podoby svědka; jméno a příjmení a jeho další osobní údaje se do protokolu nezapisují, ale vedou se odděleně od trestního spisu a mohou se s nimi seznamovat jen orgány činné v trestním řízení v dané věci. Svědek se poučí o právu požádat o utajení své podoby a podepsat protokol smyšleným jménem a příjmením, pod kterým je pak veden. Je-li třeba zajistit ochranu těchto osob, orgán činný v trestním řízení učiní bezodkladně všechna potřebná opatření. Zvláštní způsob ochrany svědků a osob jim blízkých stanoví zvláštní zákon (zákonem č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a změnách zákonů). Pominou-li důvody pro utajení podoby svědka a oddělené vedení osobních údajů svědka, orgán který v té době vede trestní řízení zruší stupeň utajení těchto informací, připojí uvedené údaje k trestnímu spisu ba podoba svědka ani údaje o jeho totožnosti se nadále neutajují.

Pokud policejní orgán odmítne návrh svědka na utajení jeho podoby a totožnosti, má svědek právo navrhnout přezkoumání odůvodněnosti svého návrhu státním zástupcem, a to podle § 101a trestního řádu.

§ 101a

Nehledá-li policejní orgán důvod k sepsání protokolu o výslechu způsobem uvedeným v § 55 odstavec 2, ačkoliv se jej svědek domáhá a uvádí konkrétní skutečnosti, které podle něj takový postup sepsání protokolu odůvodňují, policejní orgán věc předloží státnímu zástupci, aby přezkoumal správnost jeho postupu. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, odloží výslech svědka do doby, než státní zástupce přijme opatření. V opačném případě svědka vyslechne a do přijetí opatření státního zástupce s protokolem nakládá tak, aby totožnost svědka byla utajena.

V praxi mohou orgány činné v trestním řízení při výslechu utajeného svědka postupovat různými technickými způsoby. V některých případech postačí pouhé utajení totožnosti svědka. V takovém případě může být svědek vyslýchán za přítomnosti obhájce. V případě utajování podoby je svědek vyslýchán v oddělené místnosti, přičemž obhájce je výslechu přítomen a může svědkovi pokládat otázky pouze prostřednictvím audiotechniky. Nejčastěji jsou v praxi obě místnosti propojeny prostřednictvím telefonu nastaveného na hlasitý příposlech a mikrofon. Pokud má být výslechu utajeného svědka přítomen obviněný, zejména pokud se jedná o úkon rekognice (znovupoznání) obviněného svědkem, pak je užíván demodulátor. Nastavením demodulátoru je hlas svědka změněn na jinou frekvenci. Skutečný tónový odstín hlasu mluvčího je převeden na velmi vysoký nebo naopak velmi nízký. Pokud je hlas svědka charakteristický cizím přízvukem nebo řečovou vadou, lze elektronickým demodulátorem hlas digitálně změnit na "strojový hlas", který je standardní a postrádá jakoukoliv charakteristiku mluvčího. Pokud je to vzhledem k okolnostem trestní věci možné, svědek může zvolit totožnost opačného pohlaví, pak je však nutno vždy použít demodulátor s nastaveným "strojovým hlasem".

Policejní orgán odmítne postupovat podle § 55 odst. 2 trestního řádu zejména v případech kdy je zřejmé, že obviněný dokáže ztotožnit svědka podle obsahu svědecké výpovědi. Jako příklad je možno uvést trestný čin znásilnění. Pokud si pachatel vybral oběť zcela náhodně, pak má utajení podoby a totožnosti smysl. Pokud pachatel podobu oběti zná, pak postačuje utajení totožnosti. Pokud se pachatel a oběť znají, pak utajení svědkyně nemá žádný smysl a policejní orgán ho zamítne.

Ohrožení svědci někdy žádají o utajení podoby a totožnosti formu výpovědi třetí osoby, ve skutečnosti tedy neexistujícího očitého svědka, který by vypovídal také o nich. Soudní praxe však takovou možnost zatím nepřipouští s tím, že by se v případě neexistujícího svědka jednalo de facto o křivou výpověď.

Postup Policie ČR při k ochraně svědků a poškozených v trestním řízení podle speciálního zákona

Dlouhodobá ochrana svědků a osob jím blízkých je v současnosti upravena speciálním zákonem (Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a změnách zákonů). Zejména jde o svědky, u kterých byl sice zvolen způsob uvedený v § 55 odstavec 2 trestního řádu, avšak tato opatření jsou nedostatečná. V těchto případech není totožnost svědka utajována, ale zcela změněna a současně svědek a jeho rodina mění své bydliště, případně zaměstnání.

Osoby chráněné podle tohoto zákona musí být přiměřeně svému věku a rozumovým schopnostem informovány o nebezpečí, které jim hrozí a seznámeny se způsobem a podmínkami poskytování zvláštní ochrany a pomoci. Tyto podmínky jsou osoby, kterým se poskytuje zvláštní ochrana, povinny ve smyslu citovaného zákona plnit. Ochranu těchto svědků organizuje specializovaný útvar Policejního prezidia České republiky, který rovněž využívá možností mezinárodní policejní spolupráce.

Vzhledem k utajenému charakteru poskytování tohoto druhu ochrany svědků nelze uvádět další konkrétní okolnosti. Dále jsou proto uvedeny pouze výňatky z úvodních ustanovení zákona. Jinak viz úplný text zákona, jak je uveden ve Sbírce zákonů.
 


§ 1
Účel zákona

(1) Účelem tohoto zákona je upravit poskytování zvláštní ochrany a pomoci svědku a dalším osobám, kterým v souvislosti s trestním řízením zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí, (dále jen ohrožená osoba).
(2) Podle tohoto zákona se postupuje, jen nelze-li bezpečnost ohrožené osoby zajistit jiným způsobem.
(3) Podle tohoto zákona lze zvláštní ochranu a pomoc poskytnout i na žádost příslušného orgánu cizího státu, který rozhoduje o obdobné ochraně osoby podle práva cizího státu, nebo na žádost mezinárodního soudu nebo tribunálu ustanoveného na základě vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a kterou je Česká republika vázána, nebo je na základě rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem.
(4) Na poskytnutí zvláštní ochrany a pomoci podle tohoto zákona není právní nárok.



§ 2
Ohrožená a chráněná osoba

(1) Za ohroženou osobu se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která

a) podala nebo má podat vysvětlení, svědeckou výpověď nebo vypovídala či má vypovídat jako obviněný anebo jinak pomáhala nebo má pomoci podle ustanovení trestního řádu k dosažení účelu trestního řízení, nebo
b) je znalcem nebo tlumočníkem anebo obhájcem, pokud obviněný, kterého obhájce zastupuje, vypovídal nebo má vypovídat, aby pomohl k dosažení účelu trestního řízení, anebo
c) je osobou blízkou osobě uvedené v písmenu a) nebo b).


(2) Chráněnou osobou je ohrožená osoba uvedená v odstavci 1, které je poskytována zvláštní ochrana a pomoc.


§ 3
Zvláštní ochrana a pomoc

(1) Zvláštní ochrana a pomoc je soubor opatření, která zahrnují

a) osobní ochranu,
b) přestěhování chráněné osoby včetně příslušníků její domácnosti a pomoc chráněné osobě za účelem jejího sociálního začlenění v novém prostředí,
c) zastírání skutečné totožnosti chráněné osoby,
prověřování dodržování podmínek poskytování zvláštní ochrany a pomoc.

Pro BKB zpracoval JUDr. Martin Kloubek.

Představenstvo z.s. Bílý kruh bezpečí uděluje souhlas k užití a šíření materiálů umístěných na této stránce ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona, za podmínek, že kopie budou využívány pouze k nekomerčním informačním účelům, dílo nebude nijak upravováno ani měněno, grafické prvky tvořící součást díla (grafy a tabulky) nebudou rozmnožovány a šířeny odděleně od souvisejícího textu a naopak. Na každé takto pořízené kopii tohoto díla bude viditelně uveden text: "Copyright Bílý kruh bezpečí, z.s."

Schváleno představenstvem Bílého kruhu bezpečí, z.s. dne 21.4.2009

© Bílý kruh bezpečí, z.s. / www.bkb.cz

stránky vytvořilo Networm Studio