Pomoc obětem trestných činů v ČR

Kriminalitu zastavit nedokážeme.

Loupež, krádež

 

Prevence

Až na výjimky, většina pachatelů loupežných přepadení útočí jednotlivě v době a na místech, které minimalizují riziko jejich zadržení. Všeobecně je proto možno doporučit zásady bezpečného chování. Znamená to například v nočních hodinách a na trasách s malou frekvencí pohybu lidí, kde se nachází úkryty pro útok ze zálohy (průchody, křovinaté porosty) chodit v předem sjednaném doprovodu nebo se připojit ke skupině náhodných osob (přesun z konečné stanice nočního autobusu). Nevystavovat na odiv drahé oblečení a doplňky (jinak se raději přepravit automobilem). Je praktické mít připravenu v oddělené peněžence menší částku peněz a postradatelných písemností a ostatní cennosti uschovat na těle a zapřít je. Běžný pachatel loupežného přepadení se většinou spokojí s menším ziskem a snaží se rychle opustit místo činu. Pokud používáte zbraň nebo ochranné prostředky, je nezbytné mít výcvik v jejich používání a být připraven je skutečně použít.

Pokud se stanete obětí loupeže nebo krádeže, svou situaci můžete konzultovat v Bílém kruhu bezpečí, volejte na nonstop linku 257 317 110, zde získáte další informace.

 

 

§ 205 tr. zákoník
Krádež

(1) Kdo si přisvojí cizí věc s tím, že se jí zmocní, a

a) způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou,
b) čin spáchá vloupáním,
c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí,
d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo
e) čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.  

(2) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za čin uvedený v odstavci 1 v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu.


(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedeným v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo

c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.

(5) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,

a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo

b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312).

(6) Příprava je trestná.

 

Přisvojení si věci není totéž co vlastnictví, neboť pachatel věc získal trestným činem, takže se stává pouze jejím neoprávněným držitelem, který způsobil to, že s věcí nemůže její oprávněný vlastník svobodně nakládat.

Za cizí věc trestní zákon považuje movitý předmět, chovná zvířata, nebo odejmutou část z věci nemovité, která náležející zcela nebo zčásti jiné osobě než pachateli. Cizí věcí může být i ovladatelná přírodní síla (například krádež neoprávněným odběrem elektrického proudu, plynu a podobně).

Zmocnění se cizí věci znamená, že jí pachatel odejme z dispozice vlastníka s úmyslem, aby s ní sám mohl volně a neomezeně nakládat (jinak by mohlo jít například o trestný čin Neoprávněné užívání cizí věci).

Při stanovení výše škody orgány činné v trestním řízení vycházejí z ceny za kterou se věc, která byla předmětem krádeže, v době a místě činu obvykle prodává. Součástí výše škody je uvedení věci do původního stavu, ale nikoli ztráta předpokládaného zisku, který by mohl vlastník získat jejím užitím. Škodou je však skutečná hodnota odcizené věci, a to i v případě, že pachatel dá na místo odcizené věci jinou věc téhož druhu, jestliže je odcizená věc nezastupitelná.

Co se týká kvalifikačního znaku výše škody, pak v současné době existuje tato stupnice:

  • škoda nikoli nepatrná musí dosáhnout částky nejméně 5.000,- Kč
  • škoda malá musí dosáhnout částky nejméně 25.000,- Kč
  • větší škoda musí dosáhnout částky nejméně 50.000,- Kč
  • značná škoda musí dosáhnout částky nejméně 500.000,- Kč
  • škoda velkého rozsahu je škoda dosahují částky nejméně 5.000.000,- Kč

Vloupáním se ve smyslu trestního zákona rozumí vniknutí do uzavřeného prostoru lstí, nedovoleným překonáním uzamčení nebo překonáním jiné jistící překážky s použitím síly (viz § 121 trestního zákoníku).

Pokud se pachatel pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí vůči oběti až po krádeži, jedná se o trestný čin v trestněprávní praxi označovaný jako násilná krádež. Rozdíl mezi touto krádeží a loupeží je právě v tom, že násilí je užito až poté, kdy se pachatel věci zmocnil a nehodlá jí dobrovolně vrátit oběti, kdežto v případě loupeže je násilí užito jako způsob zmocnění se cizí věci.

Krádež je spáchána na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, jestliže jde o ošacení, šperky, nebo jiné doplňky oblečení, věci v kapsách oblečení, a rovněž se týká všech příručních zavazadel a jejich obsahu, a to nejen v okamžiku kdy je oběť drží v ruce, ale když je na okamžik odloží ve své blízkosti.

V případě, že mezi pachatelem a poškozeným existuje vztah příbuzenský, nebo obdobný vztahu příbuzenskému (například druh - družka), je nutno aby poškozený dal souhlas s trestním stíháním podezřelého (pachatele) (blíže viz § 163 a 163a trestního řádu).

Tento souhlas může vzít poškozený kdykoliv zpět, a to až do doby, než se soud prvního stupně odebere k závěrečné poradě. Výslovně odepřený souhlas však nelze znovu udělit. Poškozený je povinen se ve lhůtě stanovené orgánem činným v trestním řízení (nejdéle do 30 dnů) vyjádřit, zda s trestním stíháním souhlasí. Po marném uplynutí lhůty souhlas již udělit nelze.

Souhlasu poškozeného není třeba, pokud
 

  • byla skutkem způsobena smrt;
  • poškozený není schopen dát souhlas pro duševní poruchu nebo chorobu;
  • poškozeným je dítě do 15 let;
  • z okolností je zřejmé, že souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět v tísni vyvolané výhrůžkami, nátlakem, závislostí nebo podřízeností.

Došlo k vloupání do Vašeho bytu nebo rodinného domku?

Několik rad, pokud se stanete obětí vloupání do Vašeho bytu nebo rodinného domku.

Při příchodu ke vstupním dveřím se můžete setkat s několika náznaky, že došlo k vloupání:

  • poškození vstupních dveří, štítku zámku nebo jeho cylindrické vložky (typ FAB);
  • při odemykání cítíte, že to není "jako obvykle" (byla použita planžeta nebo jiný technický prostředek), a teprve až po vstupu do obydlí zjišťujete, že došlo ke vloupání;
  • při odemykání nic nezjistíte, neboť byt je v obvyklém stavu. Po několika dnech začnete postrádat cenné věci. Pak jste se stali oběti zkušeného zloděje "bytaře". Ten odcizuje především peníze, šperky a další cennosti, které nejsou "na očích" a dají se snadno odnést. Přitom počítá s tím, že se členové domácnosti a časté návštěvy mohou vzájemně podezírat.
  • při Vašem příchodu se zloděj na místě činu již většinou nenachází. Avšak pozor! Již mnohokrát se stalo, že zloděj byl ještě v době návratu stále na místě činu. V takovém případě hrozí jeho agresivní úniková reakce, při které existuje nebezpečí fyzického napadení spojeného s následkem pro život a zdraví. Proto pokud před vstupem do svého bytu zjistíte jakékoli známky vloupání, do bytu nevstupujte! Lepší je způsobit planý poplach než pachatele vyrušit.
  • při podezření nejdříve kontaktujte nejbližšího sousedy, ať na to nejste sami!
  • pak zavolejte policii, nejlépe na tísňovou telefonní linku 158!
  • do bytu před příchodem policie nevstupujte, a to nejen proto, že pachatel může být ještě v bytě, ale může dojít k nevratnému poškození kriminalistických stop a tím také důkazních prostředků k usvědčení pachatele. Bohužel se v praxi stává, že uživatel bytu před příjezdem policie celý byt prohledá, aby zjistil co všechno postrádá, nebo dokonce byt uklidí;
  • úroveň vaší spolupráce s výjezdovou skupinou policie má zásadní význam pro naději, že pachatel bude zjištěn a usvědčen; policisté výjezdové skupiny mohou prostřednictvím Vašich znalostí lépe zjistit, čeho se pachatel dotkl, co z bytu odnesl nebo zde naopak zanechal;
  • velmi důležité je zhotovit přesný a úplný seznam s popisem všeho co vám bylo ukradeno a také všech souvisejících škod, které Vám byly způsobeny na inventáři obydlí, což je důležité nejen pro policii, ale i pro Vás vzhledem k budoucímu jednání s pojišťovnou;
  • při zhotovování seznamu odcizených věcí je přesný popis nezbytný pro jejich vypátrání a usvědčení pachatele; proto je důležité přikládat přesné náčrtky s popisem rozměru šperků, amatérské fotografie starožitností, mít odděleně uloženy záruční listy a platební dokumenty od spotřební elektrotechniky a podobně;
  • k vypátrání cenných věcí, které byly z bytu odcizeny je nutno přemýšlet o tom, zda o nich existují údaje, jež by napomohly policii při pátrání po nich (např. amatérské fotografie);
  • pokud vám byly odcizeny kreditní karty, šekové či spořitelní knížky nebo cenné papíry, je bezpodmínečně nutno o tom vedle policie neprodleně informovat také příslušný peněžní ústav k zablokování proti neoprávněné manipulaci pachatelem;
  • pokud vám byly odcizeny osobní doklady, jakými jsou cestovní pasy, občanské průkazy a další dokumenty, které může pachatel k vaší škodě zneužít, je nezbytné jejich krádež neprodleně oznámit tomu, kdo je vydal;
  • pokud následně zjistíte, že má někdo v držení Vám odcizenou věc (bazar, zastavárna, nebo konkrétní osoba) rozhodně o tom s držitelem nejednejte, ale ihned to oznamte na tísňovou linku policie, přičemž je nutno uvést spisovou značku a policejní útvar, který se věcí zabývá, a také přesně lokalizovat místo, kde se věc nachází; na rozdíl od Vás může policejní orgán držitele vyzvat k vydání věci, případně jí odejmout (viz § 78 a § 79 trestního řádu). 

 

§ 173 tr. zákoník
Loupež

(1) Kdo proti jinému užije násilí, nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let.

(2) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,


a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví,

c)způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo

d) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312).

(3) Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.

(4) Odnětím svobody na deset až osmnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.

(5) Příprava je trestná.

 

Úmyslem pachatele je zmocnit se násilím věci z cizího majetku s použitím fyzické síly, případně za použití zbraně. Postačuje přitom hrozba bezprostředního použití násilí (tedy že k němu pachatel ihned přikročí) a není podmínkou aby se oběť bránila (útok může být neočekávaný, nebo oběť obranu podle okolností vyhodnotí jako zcela marnou)

Z hlediska trestní odpovědnosti pachatele nezáleží na hodnotě věci, které se hodlal zmocnit nebo se zmocnil (hodnota může být nepatrná, nebo oběť u sebe nic cenného nemá). Trestné je samo popsané jednání, takže nezáleží na tom, zda se pachateli skutečně podařilo se věci zmocnit.

Zbraní je ve smyslu trestního práva všechno, co může učinit útok proti člověku účinnějším (například kámen, nádoba a podobně).

Násilím je také to, jestliže pachatel před odcizením věci uvede oběť do stavu bezbrannosti zákeřně, například vhozením uspávacího prostředku do nápoje.

Jako násilí právní praxe nekvalifikuje neočekávané vytržení věci z ruky, pokud není doprovázena dalšími kvalifikačními požadavky.

Pokud k násilí dojde až po zmocnění se věci (pachatel se snaží si věc s užitím násilí ponechat), jedná se o krádež (tzv. násilnou).

Věc ze společného jmění manželů není způsobilým předmětem trestného činu loupeže ve vztahu k druhému manželovi.

Pojmy "značná škoda" a "škoda velkého rozsahu" viz výklad u trestného činu Krádež.

Okolnosti související s podáním trestního oznámení - doporučení

V případě tohoto trestného činu je důležité, aby bylo trestní oznámení podáno neprodleně, nejlépe voláním na telefonickou tísňovou linku policie 158, aby bylo možno zahájit pronásledování pachatele tzv. "po horké stopě" a ihned zajistit kriminalistické stopy na místě činu. Velmi důležité je přitom přesně identifikovat věci, kterých se pachatel zmocnil a v případě i drobného poranění vyhledat lékařské ošetření se sepsáním podrobné zprávy o úrazových změnách na těle oběti.

Jedná se o trestný čin s všeobecnou povinností takové jednání překazit. Takže každému, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný takový trestný čin připravuje nebo páchá (zejména pokud je na místě činu přítomen) a vykonání tohoto činu nepřekazí, hrozí podle § 167 trestního zákona trest odnětí svobody do tří let.

Výjimku tvoří případy, ve kterých by oznamovateli nebo jeho blízkým bezprostředně hrozila smrt nebo těžká újma na zdraví.

Pokud přichází v úvahu utajení podoby a totožnosti oznamovatele - svědka, podle § 55 odstavec 2 tr. řádu, pak je nezbytné aby to oznamovatel navrhl v okamžiku prvního kontaktu s policejním orgánem. Na utajení nemá svědek právní nárok. O utajení svědka rozhodne v prvním stupni policejní orgán a po případném přezkoumání ve druhém stupni definitivně rozhodne státní zástupce.

Pokud o to oznamovatel trestného činu výslovně požádá a je to zaznamenáno do protokolu o trestním oznámení, musí být podle § 158 odst. 2 tr. řádu do jednoho měsíce od podání oznámení vyrozumět o učiněných opatřeních.

Procesní postavení poškozeného a škodní řízení

Ten kdo byl trestným činem poškozen na svých právech (majetkových, morálních a jiných), stává se podle českého trestního práva jednak stranou v trestním řízení s právy vymezenými ustanoveními § 43 až § 51a trestního řádu a současně se může za vymezených podmínek na pachateli domáhat náhrady škody ve škodním (adhezním) řízení.

Co se týká práv v trestním řízení, poškozený má právo nahlížet do spisu a činit návrhy na doplnění dokazování, může se zúčastnit hlavního líčení a veřejného zasedání ve kterém se jedná o odvolání a před skončením trestního řízení se k věci vyjádřit. Poškozený musí být o svých právech poučen orgánem činným v trestním řízení již v průběhu prvního procesního úkonu.

Pokud je poškozený v trestní věci současně svědkem, může policejní orgán v přípravném řízení odmítnout jeho žádost o nahlédnutí do spisu. Poškozený se v takovém případě může domáhat toho, aby státní zástupce postup policejního orgánu přezkoumal. Pokud policejní orgán stanovil termín prostudování spisu obviněným, pak také poškozený má právo nahlédnout do spisu a nemůže mu být odmítnuto.

Aby soud v rozsudku ve škodním (adhezním) řízení rozhodl o tom, že odsouzený je povinen nahradit poškozenému újmu kterou mu způsobil, musí být splněny především následující podmínky
 

  • poškozený nebo jeho zmocněnec podá návrh z vlastní iniciativy, a to nejpozději do zahájení dokazování v hlavním líčení,
  • důkazy pro jednání soudu opatřuje a předkládá poškozený,
  • musí se jednat o přímou škodu v příčinné souvislosti s jednáním konkrétního pachatele (zásadně fyzické osoby) (například nelze, na rozdíl od občansko- právního řízení, nárokovat ušlý zisk),
  • musí se jednat o materiální škodu na majetku nebo zdraví a musí být vyčíslena v penězích tuzemské měny (například nelze, na rozdíl od občanskoprávního řízení, nárokovat peněžitou náhradu za poškození občanské pověsti),

V případě trestného činu Loupež vychází podání návrhu na adhezní řízení z výše způsobené škody na majetku a újmy na zdraví.


Pro BKB zpracoval JUDr. Martin Kloubek.

Představenstvo z.s. Bílý kruh bezpečí uděluje souhlas k užití a šíření materiálů umístěných na této stránce ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona, za podmínek, že kopie budou využívány pouze k nekomerčním informačním účelům, dílo nebude nijak upravováno ani měněno, grafické prvky tvořící součást díla (grafy a tabulky) nebudou rozmnožovány a šířeny odděleně od souvisejícího textu a naopak. Na každé takto pořízené kopii tohoto díla bude viditelně uveden text: "Copyright Bílý kruh bezpečí, z.s."

Schváleno představenstvem Bílého kruhu bezpečí, z.s. dne 21.4.2009

© Bílý kruh bezpečí, z.s. / www.bkb.cz

stránky vytvořilo Networm Studio