Pomoc obětem trestných činů v ČR

Kriminalitu zastavit nedokážeme.

Týrání svěřené osoby

§ 198 tr. zákoník
Týrání svěřené osoby


(1) Kdo týrá osobu, která je v jeho péči nebo výchově, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,


a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem,  

b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví,

c)spáchá-li takový čin na nejméně dvou osobách,  nebo
d) páchá-li takový čin po delší dobu.

(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1

a) těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob, nebo

b) smrt.


Trestný čin Týrání svěřené osoby je podpůrným ustanovením ve vztahu k odvětví práva rodinného a práva sociálního. Poskytuje ochranu jednak nezletilým osobám (dětem), a dále všem osobám, které jsou odkázány na péči jiných osob, jež těmto osobám vyplývá jako povinnost ze zákona, soudního rozhodnutí nebo smlouvy.

Ze zákona o rodině mají tuto povinnost péče jednak rodiče a prarodiče vůči nezletilým potomkům, nebo naopak dospělí potomci, kteří jsou schopni se sami živit, mají tuto povinnost vůči rodičům a prarodičům, pokud to potřebují.

Pachatelem tohoto trestného činu nemusí být pouze rodiče a péče může mít dočasný nebo občasný charakter, nemusí jít o jednání soustavné. Jedná se proto také o učitelé, zdravotnický personál, personál domovů důchodců, vedoucí sportovních oddílů mládeže a další osoby, které mají povinnost o osobu na nich závislou pečovat. Mimo dětí se jedná také o osoby závislé na povinné péči jiného pro svůj vysoký věk, tělesnou nebo duševní vadu či poruchu.

Pachatel se tohoto trestného činu dopouští jednak tělesným týráním, kdy následek pro zdraví nemusí dosahovat závažnosti trestného činu ublížení na zdraví, ale vyznačuje se vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti, které poškozená osoba pociťuje jako těžké příkoří. Za týrání je považováno způsobování psychických útrap a hrubé zanedbávání stravovacích, hygienických, zdravotních a dalších oprávněných potřeb závislé osoby.

Okolnosti související s podáním trestního oznámení - doporučení

Jedná se o trestný čin s oznamovací povinností. Každý kdo se hodnověrným způsobem dozví, že byl tento trestný čin spáchán (nebo je páchán), je to povinen oznámit policejnímu orgánu nebo státnímu zástupci. Tomu kdo tak neučiní, hrozí podle § 368 trestního zákoníku trest odnětí svobody do tří let. (Jedná se průlom do práva odmítnout výpověď podle § 99 trestního řádu) Výjimku tvoří případy, ve kterých by oznamovateli bezprostředně hrozila smrt nebo těžká újma na zdraví, a dále případy související s advokátní činností nebo se zpovědním tajemstvím.

Trestní oznámení může být podáno jak osobou fyzickou, tak i osobou právnickou, zastoupenou statutárním vedoucím organizace, například ředitelem školy, ředitelem nemocnice a podobně.

V případě tohoto trestné činu je nejvhodnější trestní oznámení podat přímo na krajské správě nebo okresním ředitelství Policie ČR útvaru služby kriminální policie a vyšetřování, který podle okolností začíná provádět úkony v trestním řízení neveřejným způsobem, aby nedošlo k maření důkazů.

Pokud přichází v úvahu utajení podoby a totožnosti oznamovatele - svědka, podle § 55 odstavec 2 tr. řádu, pak je nezbytné aby to oznamovatel navrhl v okamžiku prvního kontaktu s policejním orgánem. Na utajení nemá svědek právní nárok. O utajení svědka rozhodne v prvním stupni policejní orgán a po případném přezkoumání ve druhém stupni definitivně rozhodne státní zástupce.

Podávat trestní oznámení přímo na státním zastupitelství je odůvodněno v případě nutnosti, aby byla věc státním zástupcem dozorována již od okamžiku, kdy vyšla najevo. Státní zastupitelství věc se závaznými pokyny postoupí příslušnému policejnímu orgánu a postup policejního orgánu přezkoumává.

Pokud o to oznamovatel trestného činu výslovně požádá a je to zaznamenáno do protokolu o trestním oznámení, musí být podle § 158 odst. 2 tr. řádu do jednoho měsíce od podání oznámení vyrozumět o učiněných opatřeních.

Procesní postavení poškozeného a škodní řízení

Ten kdo byl trestným činem poškozen na svých právech (majetkových, morálních a jiných), stává se podle českého trestního práva jednak stranou v trestním řízení s právy vymezenými ustanoveními § 43 až § 51a trestního řádu a současně se může za vymezených podmínek na pachateli domáhat náhrady škody ve škodním (adhezním) řízení.

Co se týká práv v trestním řízení, poškozený má právo nahlížet do spisu a činit návrhy na doplnění dokazování, může se zúčastnit hlavního líčení a veřejného zasedání ve kterém se jedná o odvolání a před skončením trestního řízení se k věci vyjádřit. Poškozený musí být o svých právech poučen orgánem činným v trestním řízení již v průběhu prvního procesního úkonu.

Pokud je poškozený v trestní věci současně svědkem, může policejní orgán v přípravném řízení odmítnout jeho žádost o nahlédnutí do spisu. Poškozený se v takovém případě může domáhat toho, aby státní zástupce postup policejního orgánu přezkoumal. Pokud policejní orgán stanovil termín prostudování spisu obviněným, pak také poškozený má právo nahlédnout do spisu a nemůže mu být odmítnuto.

Aby soud v rozsudku ve škodním (adhezním) řízení rozhodl o tom, že odsouzený je povinen nahradit poškozenému újmu kterou mu způsobil, musí být splněny především následující podmínky

  • poškozený nebo jeho zmocněnec podá návrh z vlastní iniciativy, a to nejpozději do zahájení dokazování v hlavním líčení,
  • důkazy pro jednání soudu opatřuje a předkládá poškozený,
  • musí se jednat o přímou škodu v příčinné souvislosti s jednáním konkrétního pachatele (zásadně fyzické osoby) (například nelze, na rozdíl od občansko- právního řízení, nárokovat ušlý zisk),
  • musí se jednat o materiální škodu na majetku nebo zdraví a musí být vyčíslena v penězích tuzemské měny (například nelze, na rozdíl od občanskoprávního řízení, nárokovat peněžitou náhradu za poškození občanské pověsti),

Pokud v případě trestného činu Týrání svěřené osoby poškozený pro svůj věk (dítě) nebo duševní stav nemůže vykonávat svá práva, nebo je v jejich vykonávání omezen, státní zástupce poškozenému ustanoví k výkonu práv opatrovníka. U dětí je tomu tak v případě, že jeden z rodičů je pro tento trestný čin stíhán.

Adresy pomáhajících institucí (vládní i nevládní organizace)

Dětské krizové centrum - www.dkc.cz
linka důvěry pro týrané, zneužívané a zanedbávané děti - tel. č. 241 484 149 nepřetržitě

Sdružení Linka bezpečí - www.linkabezpeci.cz
Linka bezpečí 800 155 555 - nepřetržitě, zdarma
Linka vzkaz domů 800 111 113
Rodičovská linka 283 852 222

Nadace Naše dítě - www.nasedite.cz
tel. 266 727 999
mob. 602 474 146

Česká společnost na ochranu dětí a Růžová linka
Praha 10, Ruská 87
tel. 272 736 263

Fond ohrožených dětí - www.fod.cz

Krizové centrum RIAPS - www.mcssp.cz/riaps.php
Regionální institut ambulantních psychosociálních služeb
Praha 3, Chelčického 39
linka důvěry 222 580 697 - nepřetržitě


ŽIVOT 90 - www.zivot90.cz
Služby seniorům, zdravotně postiženým nebo osamělým občanům
Praha 1, Karolíny Světlé 286/18

SENIOR TELEFON (nonstop linka) 800 157 157

Prevence

  1. Úmluva o právech dítěte - Sdělení FMZV č. 104/1991 Sb.
  2. zákon o sociálně právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb. (hlava I a II)


Informace o dětských právech - www.detskaprava.cz

Další zdroj informací: www.tyrane-deti.cz

Představenstvo z.s. Bílý kruh bezpečí uděluje souhlas k užití a šíření materiálů umístěných na této stránce ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona, za podmínek, že kopie budou využívány pouze k nekomerčním informačním účelům, dílo nebude nijak upravováno ani měněno, grafické prvky tvořící součást díla (grafy a tabulky) nebudou rozmnožovány a šířeny odděleně od souvisejícího textu a naopak. Na každé takto pořízené kopii tohoto díla bude viditelně uveden text: "Copyright Bílý kruh bezpečí, z.s."

Schváleno představenstvem Bílého kruhu bezpečí, z.s. dne 21.4.2009

© Bílý kruh bezpečí, z.s. / www.bkb.cz

stránky vytvořilo Networm Studio