Pomoc obětem trestných činů v ČR

Kriminalitu zastavit nedokážeme.

Děti a TV

Informace pro rodiče, pedagogy a vychovatele

Většina našich dětí ve věku do patnácti let tráví největší část volného času sledováním televizních pořadů. Průměrně děti stráví 25 hodin týdně před obrazovkou.

S výzvou "neodkládejte své děti před obrazovku" se poprvé obrátili odborníci na rodiče v Japonsku. Začali poznávat následky pasivního sledování televizních programů na první generaci odchované obrazovkou, která se neuměla v zaměstnání ani ve společnosti prosadit.
Rodiče, kteří výzvu přijali, se však začali dopuštět další chyby. Posadili dítě před sebe, předčítali mu a mluvili k němu. Nápadnou bezradnost při výchově vyřešila teprve rada nejcennější:

Povzbuzujte své děti, aby samy mluvily a naslouchejte jim.

Povídat si s dětmi je doma možné téměř vždy a téměř všude. Žádné téma není tabu tam, kde je dostatek něhy a důvěry.

Jestliže však u vás doma večer co večer hraje televize, pak je předem ztracena šance, že ze svého dítěte vychováte správného televizního diváka. Stále totiž platí, že příklady táhnou!
Z hlediska duševního zdraví je patnáct hodin týdně rozumná dávka i pro dospělého (do tohoto času se nezapočítávají jazykové a jiné naučné pořady, ale ani zpravodajství).
Připočítává se naopak čas strávený v kině nebo sledováním videofilmů.
Americká akademie pediatrů doporučuje, aby dětští lékaři radili rodičům omezit sledování televize u dětí na 1 - 2 hodiny denně.

Hrané filmy a zpravodajství často předvádějí násilí vytržené ze souvislostí. Dětský divák si tak zvyká na každodenní obraz utrpení, stává se více lhostejným a méně solidárním. Agrese proti jiným lidem se přestává dítěte dotýkat.

To, co konzumujeme z obrazovky, je duševní potrava, která může prospívat i škodit. V domácí samoobslužné videotéce by neměly být programy, které mohou poškodit duševní a mravní vývoj dětí.

Jak se pozná televizní dítě ?

V důsledku jednosměrné komunikace, trvající dlouhé hodiny, se televizní dítě špatně vyjadřuje.
Je narušena jeho schopnost si samostatně nebo s jinými dětmi hrát či navazovat běžné sociální vztahy.
Je nejisté a jeho klíčovým slovem je nuda.
Má omezenou schopnost koncentrace, je netrpělivé, chybí mu vytrvalost, nedokáže pozorně naslouchat. Snížena bývá i jeho způsobilost k učení.
Televizní dítě požaduje okamžité uspokojení svých potřeb a rychlé řešení problémů. Je hyperaktivní a neposedí v klidu, čímž vyrovnává roli pasivního diváka při pozorování vypjatých scén.
Má výraznou touhu vlastnit všechno, co je nabízeno v televizní reklamě.

Dítě a mediální násilí

Mnoho dětí není až do věku 3 - 4 let vůbec schopno v televizních programech rozlišovat mezi skutečností a iluzí či fikcí, a to ani s pomocí výkladu dospělých. V myšlení malých dětí je televize pramenem zcela věrohodných, reálných informací o tom, jak to ve světě chodí.
S přibývajícími léty přirozeně začnou rozlišovat lépe, avšak nejranější a nejhlubší vjemy byly vtištěny již tehdy, když dítě považovalo televizi za skutečný zdroj informací o okolním světě. Při sledování mnohých programů může dítě nabýt dojmu, že násilí je v tomto světě každodenním běžným jevem a jeho páchání je čímsi obecně účinným, vzrušujícím, okouzlujícím a působivým.
Rodiče by měli dohlížet na to, jak dlouho a co vlastně jejich děti v televizi sledují.

V mnoha státech se doporučuje, aby televizní programy byly doplněny označením stupně násilí, který rodičům umožní rozhodování. Nic nám nebrání v tom, abychom totéž požadovali i u nás.

Malá anketa

Požádali jsme děti ve věku od 6 - 10 a od 11 - 15 let, aby nám odpověděly na tři otázky:

  1. Kterou z událostí, jež si viděl/a v televizi nebo na videu, bys nechtěl/a zažít?
  2. Jakou knihu by si rád/a četl/a ?
  3. O čem si chceš povídat s rodiči a zatím k tomu nebyla příležitost?

Zde jsou nejčastější odpovědi dětí.

1. otázka
Mladší děti: Válku. Zemřít. Aby zavraždili mámu a tátu. Aby mě zabili. Nechtěla bych se zabít. Spadnout s letadlem.
Starší děti: Setkat se s živým upírem. Být probodána nožem. Aby mě někdo podřezal. Mučení. Svoji vraždu. Setkat se s různými příšerami a vrahy.
2. otázka
Mladší děti: Manuelu. Arabelu. Jurský park. Kačeři. Vinetou. O Fredym.
Starší děti: Životopis Michaela Jacksona. Beverly Hills. Já nečtu. Nějakou knížku. Skleněné peklo. Klasiky. Nevím.
3. otázka
Mladší děti: Jaké to bylo, když byli malí. O miminách. Aby se měli rádi. Nevím. O ničem. Proč se musí na vojnu. Aby měli ještě jednu holčičku. Jestli mě mají rádi. Jak se vzali. Jestli existují duchové.
Starší děti: O všem. O tomtéž jako s kamarádkou, ale bojím se nepochopení. Jak se seznámili. Jaké to bylo, když byli v mém věku. O mé budoucnosti. Víc o mých problémech. Nevím. Co obnáší život. Jak to chodí ve světě.

Nikdo by neměl lépe znát své děti, než rodiče. Dejte jim příležitost, aby stejně tak dobře poznaly vás. Vyprávějte jim o sobě, o tom, co bylo předtím, než se narodily.
Nepromarněte jedinou příležitost, kdy vám chce dítě něco vyprávět. V takovou chvíli všechno počká. Odmítnuté dítě si podruhé rozmyslí, zda vás má rušit se svými zážitky , ale i starostmi.

Rozhovory a společné zážitky jsou tím nejcennějším, co svým dětem můžete dát.
Televize ani video vás nenahradí. Buďte rádi, že jste tak velkou konkurencí. Bylo by škoda jí nevyužít. Vaše děti budou mít lepší představivost, vyjadřovací schopnosti, citovost, schopnost aktivně trávit volný čas a navazovat kontakty s lidmi. Získají schopnost lépe se v životě prosadit.

Vychovávejte své děti tak, aby se dívaly na to, co jim prospívá, naučily se samy správně vybírat ze záplavy filmů a programů, byly schopné kritického odstupu při sledování televize.

V textu byly použity citace z knížky P.Říčana a D.Pithartové: Krotíme obrazovku (nakl. Portál 1995)

 

Další informace k tématu naleznete na stránkách Děti a média, které u příležitosti Dne dětí 1. 6. 2012 spustila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

 

Dětská pornografie a internet

Stáhněte si leták ostravské pobočky BKB s informacemi k tématu dětské pornografie a internetu.

Představenstvo z.s. Bílý kruh bezpečí uděluje souhlas k užití a šíření materiálů umístěných na této stránce ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona, za podmínek, že kopie budou využívány pouze k nekomerčním informačním účelům, dílo nebude nijak upravováno ani měněno, grafické prvky tvořící součást díla (grafy a tabulky) nebudou rozmnožovány a šířeny odděleně od souvisejícího textu a naopak. Na každé takto pořízené kopii tohoto díla bude viditelně uveden text: "Copyright Bílý kruh bezpečí, z.s."

Schváleno představenstvem Bílého kruhu bezpečí, z.s. dne 21.4.2009

© Bílý kruh bezpečí, z.s. / www.bkb.cz

stránky vytvořilo Networm Studio