Pomoc obětem trestných činů v ČR

Kriminalitu zastavit nedokážeme.

Podvod

§ 209 tr. zákoník
Podvod


(1) Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.

(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li  činem uvedeným v odstavci 1 větší škodu.

(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,

b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného,

c) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo

d) způsobí-li takovým činem značnou škodu.

(5) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,

a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo

b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312).

(6) Příprava je trestná.

Pachatel podvodu se v jednání s obětí může dopustit následujících způsobů jednání:

  • lstí vyvolá omyl oběti, kterého následně zneužije;
  • zneužije omylu oběti, ve kterém se již v té době nachází;
  • při jednání s obětí úmyslně zamlčí podstatné skutečnosti, s jejichž znalostí by se oběť rozhodla jinak.

Přičemž tímto jednáním v příčinné souvislosti s omylem jiné osoby docílí majetkového převodu a způsobí tak na cizím majetku škodu nejméně 5.000,- Kč, pro sebe nebo jiného získá neodůvodněný (neoprávněný) majetkový prospěch a jedná takto s úmyslem sebe nebo jiného obohatit již od počátku skutkového děje.

Trestného činu podvodu se mohou účastnit až čtyři osoby s různým právním postavením, a to pachatel, osoba jednající v omylu (z neznalosti), poškozený a osoba, která získala neodůvodněný majetkový prospěch. Mimo pachatele může se u ostatních osob jednat o osobu právnickou (organizaci). (srovnej: Šámal, P.Púry, F., Sotolář, A., Štenglová, I. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice, 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2001. s. 438 - 448).

Podvod může být spáchán nejen osobním jednáním pachatele, poškozeného a dalších osob, ale také za využití technického zařízení, například výpočetní techniky.

Zde na okraj aktuální poznámku: Jako trestný čin podvodu může být orgány činnými v trestním řízení také to, že zaměstnanec ke škodě zaměstnavatele uskutečňuje soukromé telefonické hovory a v součtu tak způsobí majetkovou újmu vyšší než 5.000 Kč a přitom předstírá, že se jednalo o hovory uskutečněné v zájmu zaměstnavatele. Stejně tak je tomu i v případě neoprávněného využití jiných placených služeb, například počítačového času na internetu nebo televizního kabelového signálu.

Ve veřejnosti se málo ví, že o trestný čin podvodu naopak nejde, jestliže někdo pod nepravdivou záminkou vyláká majetkové plnění, na které má právní nárok. Chybí zde totiž povinný znak tohoto trestného činu, kterým je neodůvodněný majetkový prospěch.

Pokud podvodník věc, kterou získal trestným činem, převede za úplatu na jiného, není jeho jednání v právní praxi kvalifikováno jako samostatný trestný čin podvodu ke škodě toho, na něhož byla věc získaná trestným činem převedena, ale o pokračování v trestném činu, jímž se pachatel takové věci zmocnil.

Prevence

Podvod je jeden z mála trestných činů, jehož se nikdo nestane obětí, pokud správně reaguje na různé "výhodné nabídky" a současně se jedná o trestný čin kde se, pokud se to již stalo, téměř nikdy nedočká náhrady.

K ochraně proti tomu, abychom se nestali obětí podvodníků existuje velké množství dostupné odborné i populární literatury.

Závěrem však alespoň jednu úvahu a současně doporučení. Je totiž překvapující, jak velké množství občanů se stále stává obětí podvodníků, kteří nabízejí nepřiměřeně výhodné zhodnocení jejich peněz.

Doporučujeme následující postup: Pokud hodláte zhodnotit svoje peníze v částce přesahující 100.000,- Kč, nesnažte se přitom ušetřit náklady za placené rady advokáta a finančního poradce. Jedná se sice o náklady snižující váš předpokládaný zisk, ale berte to jako nutné náklady, nebo chcete-li jako "nutné zlo", jakým je například placení daní. Pokud vám odborníci transakci nedoporučí, pravděpodobně se tak vyhnete mnohem většímu úbytku vašeho majetku, než bude jejich honorář. Pokud uzavřete smlouvu prostřednictvím advokáta, pak za její obsah a případné škody z právních vad ručí. Takže pokud nakonec proděláte, bude to jen na základě podnikatelského rizika, ale je málo pravděpodobné, že se stanete obětí podvodného jednání.

Pro BKB zpracoval JUDr. Martin Kloubek.

Představenstvo z.s. Bílý kruh bezpečí uděluje souhlas k užití a šíření materiálů umístěných na této stránce ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona, za podmínek, že kopie budou využívány pouze k nekomerčním informačním účelům, dílo nebude nijak upravováno ani měněno, grafické prvky tvořící součást díla (grafy a tabulky) nebudou rozmnožovány a šířeny odděleně od souvisejícího textu a naopak. Na každé takto pořízené kopii tohoto díla bude viditelně uveden text: "Copyright Bílý kruh bezpečí, z.s."

Schváleno představenstvem Bílého kruhu bezpečí, z.s. dne 21.4.2009

© Bílý kruh bezpečí, z.s. / www.bkb.cz

stránky vytvořilo Networm Studio