Odborníci: Novináři mohou obětem kriminality uškodit

Praha, 29. dubna 2008 (ČTK) - Novináři, kteří referují o kriminalitě, by měli k obětem trestných činů přistupovat šetrně a s citem. Především by neměli o případech informovat takovým způsobem, aby bylo možné oběti identifikovat. To platí zvlášť v případě, kdy je postiženým dítě. Shodli se na tom odborníci, kteří dnes představili publikaci Novináři a oběti trestných činů. Nevhodné informace mohou podle nich negativně ovlivnit život obětí i jejích blízkých.

"Pro oběť je zážitek z trestného činu bolestnou a hlavně soukromou událostí, kterou obvykle nechce zveřejňovat. Svým slovem nebo natočeným obrazem můžeme způsobit druhotnou traumatizaci oběti," stojí například v příručce.
Nešetrná informace může mít podle psychologa Štěpána Vymětala z psychologického pracoviště ministerstva vnitra, jednoho z autorů publikace, negativní vliv na příbuzné oběti.

Šéf Syndikátu novinářů Miroslav Jelínek v této souvislosti připomněl případ listu, který v roce 2006 otiskl na titulní straně snímek těla mladíka, jenž uhořel při dopravní nehodě. Jeho rodiče se obrátili k soudu a požadovali finanční náhradu nemajetkové újmy spočívající v zásahu do soukromí. Vrchní soud v Praze jim nevyhověl, Nejvyšší soud však nedávno jeho rozhodnutí zrušil. Necitlivé zveřejnění podobných snímků podle soudců zasahuje do práva na pietu, a tím i do soukromí rodičů, kteří pak mohou žádat omluvu či náhradu podle občanského zákoníku.

Necitlivě zveřejněné informace o obětech kriminality mohou podle odborníků vést i k negativním reakcím okolí, zejména v menších městech a vesnicích. Vymětal řekl, že se setkal i s případy, kdy se oběť trestného činu nakonec z místa, kde žila, odstěhovala. To se podle něho týká například znásilněných žen. "Někomu může vadit, že vás lidi začnou litovat. Někdy lidi začnou přecházet na druhý chodník, protože nevědí, co by vám řekli. Důsledkem může být i to, že ten člověk se dostává do izolace nejen vlivem svého zážitku, ale i okolí," řekl ČTK Vymětal. Na druhou stranu podle něho existují i případy, kdy oběti kriminálních deliktů samy média vyhledávají a o své zkušenosti otevřeně hovoří. Některým lidem to podle Vymětala může pomoci.

Zvláště opatrně by měla média podle odborníků přistupovat k dětským obětem. "Ukázkovým příkladem nevhodné medializace týrání dětí je kauza zneužívaného Ondřeje z Brněnska, kde byly v televizních reportážích opakovaně prezentovány záběry nahého chlapce zavřeného v malé komoře bez oken. Tato scéna byla stále znovu zařazována do dalších reportáží jako hlavní poutač pozornosti, ať už se v reportáži hovořilo o čemkoli," uvádí v příručce psycholožka Ludmila Čírtková.

Autory publikace jsou vedle Vymětala a Čírtkové také pražský kriminalista Martin Kloubek a prezidentka organizace na pomoc obětem násilí Bílého kruhu bezpečí Petra Vitoušová. S nimi úzce spolupracovali i novináři a někteří lidé z řad obětí trestných činů, kteří byli ochotni o své zkušenosti promluvit.

Jiří Hardoš, ČTK

Pozn.: Publikace "Novináři a oběti trestných činů" je volně neprodejná, zájemcům však bude k dispozici v elektronické podobě na webové stránce ministerstva vnitra - www.mvcr.cz. Vážní zájemci o tištěnou verzi se mohou obracet na adresu: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7.